Společnost Výzkumný Ústav Železniční předal Národnímu technickému muzeu v Praze a společnosti DAKO dva mimořádné exponáty – dynamometrický vůz MV2 a brzdařský vůz MV4. Tyto unikátní vozy, vybavené na svou dobu špičkovou měřicí technikou a využívané desítky let při testování železničních technologií, představují cenné svědectví o vývoji zkušebních metod i techniky.  Vozidla tak díky své historické i technické hodnotě rozšíří a obohatí muzejní i firemní sbírky.

Zaměstnanci společnosti Výzkumný Ústav Železniční během více než sedmdesáti let své historie řešili řadu technických problémů, k jejichž zvládnutí využívali široké spektrum specializovaného vybavení a měřicích přístrojů, z nichž mnohé byly naprostými unikáty – často vyrobené na zakázku jen v několika kusech. S odstupem času se taková zařízení stávají cennými technickými památkami v celoevropském měřítku.

Dynamometrický vůz MV2

Původní siloměrné zařízení švýcarské firmy Alfred J. Amsler, vyrobené ve 20. letech 20. století, bylo v roce 1984 zabudováno již do třetího měřicího vozu – přestavěného osobního vozu řady Bai, později označeného jako MV2. V tomto voze sloužilo až do roku 1992. Přestože mělo zařízení za sebou desítky let provozu, vykazovalo řadu výhod: bylo spolehlivé, nenáročné na údržbu a jeho konstrukce prakticky nezastarávala.

Siloměr Amsler převáděl mechanické napětí v tažném zařízení na tlak oleje, což je fyzikální veličina, kterou bylo snazší registrovat a dále vyhodnocovat. Měřicí zařízení Amsler tak umožňovalo zaznamenávat tažné i tlačné síly až do hodnoty 450 kN.

Vůz se používal zejména při trakčních a brzdných zkouškách lokomotiv. Jednoduše řečeno, sledovalo se, zda lokomotiva dokáže vlak nejen utáhnout, ale i ubrzdit. Na základě těchto zkoušek se sestavovaly Korefovy diagramy, z nichž se určovalo, jakou rychlostí zvládne lokomotiva táhnout vlak o dané hmotnosti na stanoveném sklonu trati.

MV2 byl jedním z posledních svého druhu – v provozu už dnes žádný vůz s klasickým dynamometrem v Evropě neexistuje. Tento exemplář se nyní stává cenným exponátem Národního technického muzea v Praze.

Brzdařský vůz MV4

Brzdařský vůz MV4 byl vyroben v roce 1960 v Bautzenu. V roce 1966, kdy ho převzal VUZ ho vybavili zařízením pro odvěšení zkoušeného vozu za jízdy a ke stanovení jeho zábrzdné dráhy.

V 70. letech prošel MV4 rozsáhlými úpravami v ČKD Tatra, kdy jej vybavili zkušebním stavem pro zkoušky brzdových rozváděčů a dosadili do něj i již dříve používané registrační zařízení Amsler. Bez znalosti tlaků v brzdovém systému totiž není možné řádně posoudit funkčnost a bezpečnost brzdy. Navíc byly původní pensylvánské podvozky upraveny dosazením tlumičů na rychlost 160 km/h. Dnes je to tak pravděpodobně jediný provozuschopný vůz s tímto typem podvozků a dovolenou rychlostí 160 km/h v České republice.

Zatímco MV2 míří do muzejních sbírek, další osud vozu MV4 bude v rukou jeho nového majitele – společnosti DAKO-CZ.

Historická a technická hodnota

Přestože se VUZ soustředí hlavně na budoucnost ‑ ať už v rámci zkoušek, nebo při posuzování nových drážních vozidel, zařízení a subsystémů ‑ uvědomuje si svou zodpovědnost za zachování mnohdy unikátního technického dědictví. Proto jsme rádi, že uvedené měřící vozy našly nové majitele a poslouží Národnímu technickému muzeu v Praze a společnosti DAKO jako hodnotné exponáty. Dynamometrický vůz MV2 a brzdařský vůz MV4 tak budou připomínkou nejen historie zkušebnictví na kolejích, ale také technického pokroku, který v Československu i v Evropě formoval železniční dopravu.